Uniformy a výstroj zeměbrany

uniformy-zemebraneckych-praporu-ceskych-zemi-1808-1810/

    schématicky původní uniformy Landwehru s čísly batalionů po roce 1869

původní adjustace důstojníků zeměbrany po roce 1869

_______________________________________________________________________

1) zeměbranecký pěšák v polní uniformě; 2) zeměbranecký pěšák v plášti; 3) důstojník zeměbranecké pěchoty v přehlídkovéuniformě; 4)  důstojník zeměbranecké pěchoty v polní uniformě; 5) zeměbranecký okrskový šikovatel; 6) zeměbranecký kadet v blůze; 7) důstojník zemských střelců v plášti; 8) důstojník zemských střelců v přehlídkové uniformě; 9) zeměbranecké zbrojní oddělení; 10) zemský střelec v polní uniformě; 11) tyrolský jízdní zemský střelec; 12) důstojník tyrolských jízdních zemských střelců v přehlídkové uniformě; 13) důstojník jízdních zemských střelců v Dalmácii; 14) trubač jízdních zemských střelců v Dalmácii.

Die Oesterreich.-Ungarische Armee, Moritz Ruhl [ca 1890], Tafel 11.

Více zde: stejnokroje-c-a-k-armady-a-namornictva-v-letech-1867-1918-3-4/

_______________________________________________________________________

Velice vzácné fotografie zeměbranců po roce 1870

    Příslušník zeměbraneckého střeleckého praporu. Vyzbrojeni ještě puškami a sumkami Wenzel. Uniformy již vzor 1870/71 a čepice starého vzoru ( vlastně lodička se spuštěným kšiltem )

______________________________________________________________________________

příslušník 33. českého zeměbraneckého pěšího praporu Praha

Böhmisches Landwehr-Infanterie-Bataillon Nr. 33

_______________________________________________________________________

Landwerák do roku 1910

_______________________________________________________________________

     Korporal 8. zeměbraneckého pluku Praha, jednoroční dobrovolník Vlastimil Hampl z Holešovic ve slavnostní uniformě. Na obrázku jsou krásně vidět zlaté střelecké "šňůry" (Auszeichnung), dále pak označení jednoročního dobrovolníka na pravém rukávu waffenrocku dole a na klobouku odznak polnice s arabským číslem osm (číslo regimentu) uprotřed.

    Podle některých zdrojů byly klobouky u zeměbrany používáné v rozmezí let 1894-1909, ale je možno vidět na fotografiích i z pozdějších let až do roku 1914.

_______________________________________________________________________

      Vojín 7. zeměbraneckého pluku Plzeň ( Landwehrinfanterieregiment Nr. 7 Pilsen ) ve vycházkové uniformě vzor 1871. Na fotografii je také možno krásně vidět vycházkový (slavnostní) klobouk pro zeměbranu s číslem regimentu. Tento kloubouk měl kromě kohoutího peří také okolo ozdobnou zelenou šňůru viz. podsekce "fotogalerie" v této sekci, která byla od hodnosti Feldwebel žlutá.

_______________________________________________________________________

Zugsführer LIR Nr. 8 Kohout (1909)

 ve slavnostní uniformě - svatební fotografie.

    Blůza (zbrojní kabátec) Waffenrock (mužstvo mělo čísla regimentu na nárameníkách u důstojníků byla blůza bez nárameníků a čísla regimentu se nacházela na knoflíkách), klobouk s hornou a číslem regimentu, černý opasek.

_______________________________________________________________________

Kadet zeměbrany vojenské školy ve Vídni k.k Lw. I. Sch.Wien

_______________________________________________________________________

      Příslušník 28. zeměbraneckého pluku Písek ( Landwehrinfanterie regiment Nr. 28 Pisek). Zajímavá fotografie z června 1917 na které má  tento voják na čepici ještě FJI  a krásně je možno vidět na náramenících tištěné číslo 28.

Sumka používaná k pušce Werndl a Mannlicher 1888, standartně ve výbavě příslušníků zeměbrany

Polní láhev z roku 1870, která byla ve výbavě vojáků zeměbrany v některých případech i do konce první sv.války

Čestné a výkonnostní odznaky Rakousko-Uherské armády a zeměbrany
Tätigkeitsabzeichen der Österreichisch-Ungarischen Armee und Landwehr

    Neúspěšná válka v roce 1859 a následně ne příliš dobře vedená válka proti Prusku v roce 1866 donutilo vojenské velení rakouské armády k podstatným změnám. Nejprve to byla samotná výstroj vojáka, kdy se barva stejnokroje mění na tmavomodrou (vzor.1871) u zeměbrany světlá (světle modrá) blůza a tmavě modré (takřka černé) kalhoty se zelenou paspulí,  místo pušek systému Lorenc se zavádí puška systému Werndl, mění se kvalita dělostřelectva a všeobecně dochází k modernizaci armády.

    Hlavním a důležitým prvkem však je to, že armádní veleni si uvědomuje, že mužstvo (vojáci a poddůstojníci) nejsou jen potrava pro děla, ale že jde o myslící lidi, které je dobře do této modernizace zapojit. Svůj vzor si rakouská armáda bere ze zkušenosti armády pruské.

    Vojenští velitelé si po zkušenostech z válečných tažení minulých let uvědomují, že je nutno zlepšit jednak střelecký výcvik jednotlivce a získat vojáky pro zvládnutí dalších specializací, které s novinkami v armádě úzce souvisejí. Byl zaveden telefon, strojní puška (kulomet) Schwarzlose, dochází k uznání ženijní práce a je pochopen význam týlového zabezpečení (logistiky).

    Pro vlastní motivaci vojáků bylo mimo jiné zřízeno i zvláštní vyznamenání, kterým se stávají látkové pletené šňůry. Toto viditelné ocenění bylo skutečně pojmenované jako vyznamenání (Auszeichnung) i když hovoříme o výkonnostním odznaku. Obecně se odznaky nosili na pravé straně hrudi, snad aby byl jejich význam správně chápán v tom smyslu, že nejde o klasické vyznamenání. Tyto čestné a výkonnostní odznaky neměly svůj pevný statut, ale jejich udělení se zapisovalo do kmenové knihy.

    První takové vyznamenání v podobě střelecké šňůry bylo zavedeno Nařízením ze dne 13. července 1868. Zde jsou také specifikovány podmínky pro udělení:

    Voják musel absolvovat tři střelecké stupně rozdílné obtížnosti. Platnost tohoto vyznamenání byla však jen do doby, kdy svoji střeleckou zručnost a dovednost musel opět prokázat a obhájit.

    Všechny tyto šňůry si voják připevňoval na knoflík levého nárameníku. U dalších uniforem, které neměli nárameník si voják našíval knoflík případně šňůru upevňoval dle výstrojního řádu, kde bylo přesně specifikováno jak se šňůra nosí. Poddůstojníci a vojáci si šňůry nepředpisově vylepšovali různými předměty (drobné píšťalky, nábojnice, kotvičky). Toto jistě povoleno nebylo, ale v mnoha případech to bylo trpěno.

    Tyto střelecké šňůry se stávají oblíbeným „módním „ doplňkem uniforem vojáků. Je zajímavé, že oddíly letectva, námořnictva a jízdy tyto výkonnostní šňůry u svých jednotek nezavedlo a naopak o nic nechtělo ani slyšet.

    Níže možno vidět šňůry pro zeměbranu (zal. 25. 06. 1876)  a pro myslivecké jednotky (zal. 13.07. 1868)  na ilustrační fotografii možno vidět vojáka zeměbrany s nepředpisovou píšťalkou.